úterý 21. srpna 2018

Reportáž: Mazdasraz Vysočina 2018

Vůbec první ročník jednodenního srazu Mazd na Vysočině se měl uskutečnit loni během července, avšak vlivem osobních důvodů organizátora byl zrušen a po pár týdnech obnoven na zářijový termín. Nakonec dorazily dvě desítky vozů, ale bylo vše tak nějak narychlo a nešlo to žel přehlédnout, ale i tak díky lidem, co dorazili na první ročník!


Druhý ročník, čili Mazdasraz Vysočina 2018, byl organizačně úplně jinde, neboť se vrátil původní datum, závěr července, a navíc se sešel skvělý pořadatelský tým – tímto bych chtěl všem členům náležitě poděkovat, bez nich by se to nepovedlo! Místo srazu zůstalo beze změn, takže nadále malé letiště v Komárovicích u Brtnice. Jak proběhl tedy další ročník?

Průběžně celý týden před konáním srazu jezdila většina týmu kolem letiště, aby si najezdila trasu na spanilou jízdu, ale také sumírovala všechny získané ceny do soutěží. V neposlední řadě se také pracovalo na promo materiálech, což měla na starost zejména Lucie, jakožto šikovná grafička. Takže jak už víte, připravili jsme si pro vás originální batůžky, sympatická loga jako přívěšek na klíče, srazovou samolepku a také plno dalších drobností. Plány byly větší a větší, ale ruku v ruce stoupala i nervozita.


Setkání pár jedinců z generálního štábu bylo naplánováno na sedmou hodinu ranní na třebíčské ruční myčce, ale jak už bývá u nás zvykem, opět se ukázala naše dochvilnost (smích). Původně jsme chtěli být kolem půl 8 na letišti, ale v reálu se to podařilo cirka o 45 minut později. Poté nastaly fofry, ale vše jsme stihli s příjezdem prvních návštěvníků – naťukat tyčky podél závory, ohraničit malby na dráze, rozdělit ceny, připravit uvítací letáčky, ale i vyvenčit Mazda psy a nasnídat se bábovkou z mramoru (smích).

Najíždění prvních účastníků bylo naplánováno mezi 9:00 a 10:00 hod. a kdo jiný mohl dojet takhle zkraje než zbytek organizačního týmu a parta z MazdaKlanu.cz. Takže se bylo možné kochat například krásně zachovalou Mazdou 323 Sedan (BG), MX-5 Sportive (NBFL), několika RX-8 (včetně Série 2 a Kamikaze). Pak už přijížděli postupně všichni s mainstreamovými vozy, proto je tu nezmiňuji, ale musím vyzdvihnout například účast pár MX-5 (NA, NC i ND), takže jsme měli celou genezi na srazu, zelené Mazdy 6 Wagon (GY) s MPS lookem nebo bílé Mazdy 3 MPS (BL). Ovšem hlavní hvězdou srazu byla bezpochyby Mazda RX-7 (FD) s pravostranným řízením (!), což bylo vidět i při jejím příjezdu, kdy mnoho lidí nevěřícně zíralo. Musím se přiznat, že majitele jsem poprosil před časem, zda by nedojel a skutečně se tak stalo, takže mu tímto velmi děkuji! Za zmínku stojí ještě dva sympatičtí náklaďáčci Mazda E2200, kteří se dnes už také nevidí.


I když podle harmonogramu měla následovat první dovednostní disciplína, což byl slalom, nebylo tomu tak. Důvodem bylo patrné zpoždění ohledně najíždění účastníků a s tím spojené nahlášení počtu porcí do nedaleké restaurace. Proto se po 11. hodině uklízela připravená dráha na slalom a začalo řazení vozů na spanilou jízdu dlouhou zhruba 40 km, během které byla plánovaná zastávka na oběd v Hotelu Rytířsko. Jak už bylo předem domluveno, do čela kolony se postavil Honza se svou MX-5 Sportive (NBFL) a za něj se postupně řadili ostatní účastníci srazu. Než však vyjeli z letiště, musel jsem dostat náskok kvůli dojetí na stanoviště ohledně videa.

Hlavní hvězdy srazu
„Tak jedeme!“, zaznělo z Honzových úst do telefonu. Kolona se tak vydala sympatickými okreskami směrem na Luka nad Jihlavou, poté jela dále na Kozlov, kde se počítalo se zastávkou na dálničním mostě. Zde se tak mohli lidé pokochat výhledem, ale spíše to byl prostor pro nafocení samotné řady vozů. Než se vyjelo z mostu dále na Rytířsko, vyjel jsem napřed společně s Jardou kvůli zastavení provozu na nedaleké křižovatce, kde není moc vidět do stran. Takže jsme si oblékli výstražné vesty a každý zastavil jeden směr. Naštěstí byli přijíždějící řidiči ohleduplní a vyčkali pár minut, než kolona přejela k restauraci. Dokonce zde byli na obědě i dopravní policisté s antonem, kteří viděli naše počínání a sympaticky se tak usmáli. Znáte to, někdo odvedl práci za ně… :-). Jakmile byla všechna auta na předem vymezeném parkovišti (tímto děkuji personálu hotelu za uzavření přilehlého parkoviště pouze pro náš sraz), obnovili jsme provoz a přidali se k ostatním.


Před konáním srazu jsem se s paní provozní Hotelu Rytířsko domluvil na třech jídlech, ze kterých si budou účastníci vybírat, takže bylo možné zvolit svíčkovou, vepřový řízek s bramb. salátem anebo těstovinový salát s kuř. masem. Ať už si lidé vybrali jakýkoliv pokrm z dané trojice, vše chutnalo na výbornou, což mě jako organizátora těšilo a personál ještě jednou tolik. Takže pokud někdy pojedete přes Rytířsko, určitě se zastavte v místním hotelu. Po menším vytrávení a pokecu na parkovišti jsme usedli do svých vozů a vydali se dokončit trasu spanilé jízdy. Dále se tak jelo na Velký Beranov, Nové Domky a kraj Jihlavy, kde jsme odbočili u zoo na Kosov a poté sjeli na Pančavu. Zde jsme se tak dostali na výpadovku z Jihlavy na Třebíč. Rozhodl jsem se předjet celou kolonu, abych tak byl dříve nad Brtnicí u odbočky na Komárovice a mohl tak opět natočit kolonu. Vše se povedlo a dorazili jsme zpět na letiště.


Po příjezdu byla už na svém místě i dlouholetá kamarádka Veronika, která zastává pozici krajského koordinátora BESIPu pro Kraj Vysočina. Jsem rád, že přijala pozvání na náš sraz a mnozí z nás si tak mohli okusit například opilecké brýle s různými módy promilí či si poslechnout rady a zkušenosti ze silničního provozu. Zároveň jsem vážně vděčný za to, že přítomnost Verči dokázali lidé ocenit a byl tak zájem o její prezentaci. Samozřejmě byl možný i lidský slalom, kdy si jedinec nasadil nějaké opilecké brýle a prošel si vytyčenou trasu bez zamotání.


Kdo měl odchozeno, mohl se zapojit do první dovednostní disciplíny, která nevyšla původně podle plánu. Ano, šlo o zmíněný slalom, jenž měl proběhnout před obědem. Samozřejmě bylo to na čas, a kdo projede pár kuželů nejrychleji, vyhrává. Bylo velmi zajímavé sledovat počínání Mazd v tzv. zakleknutí a také slyšet soutěžící, zejména v MX-5, že jim nestíhá posilovač řízení (smích). Po dvou možných pokusech bylo jasno, této disciplíně vládly Miaty – vyhrál Tomáš se stříbrným NA 1,8 (čas 20,2 s), na druhém místě se umístil Karel se stříbrným NC (čas 20,5 s) a třetí příčku obsadil Honza s modrým NBFL (čas 20,6 s).



Po slalomu následovaly pochopitelně sprinty, když jsme byli na tom letišti. Přiznám se, měli jsme připravenou ještě třetí disciplínu, kdy mělo jít o parkování dle předem dané opičí dráhy, ale z časových důvodů byla zrušena. Volné sprinty si lidé samozřejmě náležitě užívali, ale poté byly vozy rozděleny do kategorií podle kubatury motoru a mohlo tak začít vyřazování, neboli kdo s koho. Jarda se ujal určování dvojic na startování čáru a postupně tak odpadali řidiči, až zůstali tři poslední. Takže v kategorii do 1,6 litru zvítězil Pavel se světle modrou 3 (BL), za ním se pak umístil David s modrou 3 (BK), potažmo Sláva s červenou 323F (BG).


Kubaturu 1,8 až 2,0 litru opět ovládly MX-5, takže první místo vyhrál Honza se světle modrou MX-5 Sportive (NBFL), následovaný Karlem se stříbrným MX-5 (NC) a Mirkem, který kočíroval 323F (BJ). Speciální kategorií byla pak RX sekce, kde však Martin s Dušanem neměli konkurenci a závodili jen proti sobě. Nakonec však zvítězil Dušan s oranžovou-modrou RX-8 Kamikaze a v závěsu byl Martin s bílou RX-8 Série 2. Všem výhercům ještě jednou blahopřejeme a doufáme, že se Vám líbily hodnotné ceny.

Výherci slalomu
Na samotný závěr jsme si ještě nechali vyhlášení ankety o nejkrásnější Mazdu letošního ročníku. Tu zvolili přítomní Mazdaři na základě hlasovacích lístků, které jsme rozdávali u závory při uvítání na srazu. Bylo to opravdu těsné, neboť vyhrála Martinova bílá RX-8 Série 2, a to o pouhý jeden hlas od Míry s 3 MPS (BL). Na třetí místo se pak dostala Dušanova RX-8. Děkujeme, že jste se zúčastnili hlasování!

Vítězka titulu Nejkrásnější Mazda
Co říci závěrem? Tak především Vám všem patří VELKÝ DÍK a nejenom za to, že jste dorazili na sraz, ale také za vytvoření pohodové atmosféry a vzájemnou podporu. Osobně bych však chtěl ještě jmenovitě poděkovat mému organizačnímu týmu, neboť bez nich by to určitě nebylo takové, jaké to bylo. Takže Lucie, Romčo, Jardo, Davide, Honzo, Pavle, Jiří a Mončo – mockrát děkuji za pomoc :-). Dále chci poděkovat ještě jednou Verči, že opravdu dorazila a postarala se o vsuvku programu. 

Ale dík patří i Hotelu Rytířsko a provozovateli letiště v Komárovicích, ale také fotografům Davidovi a Nikči. Jinak celkem dorazilo 35 aut, což je slušné na jednodenní sraz. Pokud se ptáte, co bude příští rok, tak už víme jedno jistě – třetí ročník se bude stoprocentně konat, ale nastane změna, půjde nově o víkendový sraz a termín by měl být stejný. Takže se na Vás budeme těšit 19. – 21. července 2019.

NIKČI GALERIE ZE SRAZU (564 fotek) – bez hesla















Na viděnou v roce 2019 :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat